Kang Seung Yoon - Interview pro Star Column [Část 1]

Tisícidenní příběh jednoho YG trainee - „šel jsem do YG, protože jednali jako ‚pokud nechceš, tak nechoď‘“

It Rains rozpoutalo bouři a Kang Seung Yoon se zapsal do listu úspěšných nových zpěváků, kteří přišli na scénu ze soutěžních programů (například Super Star K). Seung Yoon získal all-kill se svou debutovou skladbou It Rains, jenž je rockovou baladou popisující srdce muže, potýkajícím se s těžkým loučením.

Kang Seung Yoon, jež udělal úspěšný první krok ve své kariéře, později vydal rockovou skladbu Wild and Young a klidnější píseň Stealer. Nyní nám povykládá o svém životu jako YG trainee.

Část 1: Z hvězdy na trainee
Ahoj!! Jmenuji se Kang Seung Yoon. Děkuji vám, že se vám líbí It Rains!
Protože mi byla poprvé v mém životě dána tato příležitost napsat svůj vlastní sloupek, budu se opravdu snažit sepsat vše dobře, abych nezklamal vaše očekávání. A i když to asi nebude nic moc, prosím, užijte si to.

Bylo to koncem roku 2010, kdy jsem měl své první setkání s YG. Den, kdy jsem začal trénovat jako YG trainee byl poté 9. březen 2011. Ve skutečnosti jsem předtím dostal mnoho nabídek od jiných společností a všechny jsem je pečlivě zvážil, přemýšleje, komu bych se měl upsat.

CEO Yang Hyun Suk a PSY se účastnili prvního setkání. Řekl jsem jim, že jejich nabídku pečlivě zvážím. V té době poplatek za mé vystoupení nebyl zrovna levný, a protože jsem účinkoval opravdu hodně, byl jsem docela domýšlivý.

Yang Hyun Suk mi řekl, že pokud se přidám k YG, budu se učit hlavně své slabé stránky jako tanec a trávit čas s ostatními trainees. Samozřejmě, že jsem chtěl jít do YG, protože YG byla tou nejlepší společností pro umělce. Také jsem si ale namyšleně v duchu říkal: ‚Jsem v takové situaci a budu jen trainee?‘

Nikdy jsem ale nepřemýšlel o něčem jako o okamžitém debutu. Měl jsem tzv. mentalitu oběti*, protože jsem si myslel, že moje schopnosti a talent nejsou dost dobré v porovnání s ostatními soutěžícími Super Star K. Myslel jsem, že potřebuji čas, abych mohl vybrousit své schopnosti. Ale když jsem přemýšlel o sobě jako o trainee, cítil jsem, že budu muset ujít dlouhou cestu. G-Dragon hyung a Taeyang hyung také strávili mnoho času jako trainee. Když jsem nad tím uvažoval, byl jsem stále spíše ještě dítě, ale přesto jsem měl obavy, že pokud strávím hodně času jako trainee, bude pro mě těžké udržet si image mladého idola.

Dostával jsem čím dál více nabídek od jiných společností. Měl jsem schůzky s mnoha agenturami. Mezi nimi byla společnost, která nabízela vysoké částky akontace a společnost, která mi tvrdila, že se mnou budou zabývat jako svou hlavní hvězdou. Také jsem měl schůzku s agenturou, v které již bylo mnoho známých hvězd. Ovšem všichni do jednoho mi řekli, že mi nabídnou prostředí, kde bych mohl pracovat s velkými umělci a dělat svou hudbu, jak se mi zlíbí. Dokonce mi jedna agentura poskytla nabídku, ve které slibovala, že ze mě udělají hvězdu Asie.

Nemyslím si, že by hodnota umělce přímo úměrně vzrůstala s výší jeho příjmu. S touto myšlenkou jsem postupně vyřadil všechny společnosti, až mi nakonec zůstala jen YG a jedna nebo dvě další agentury.

V té době jsem se těžce rozhodoval mezi dvěma agenturami. O tom čase bylo mé telefonní číslo velmi známé, a proto jsem nezvedal hovory z neznámého čísla. Díky tomu jsem neodpověděl ani na telefonáty YG, protože volali z čísla, které jsem neznal. Myslím, že jsem tím YG naštval. Nakonec jsem od nich dostal SMS, ve které stálo, že ‚pokud nechci přijít, tak ať ani nechodím‘. Myslel jsem si, že to od nich bylo opravdu suprové a nějak mi to uvízlo v hlavě.

Na začátku, když mi YG řekl: ‚Zapomeň na to, že jsi celebrita. Tady jsi na stejné úrovni jako ostatní trainee,‘ jsem o CEOvi smýšlel jako o tom špatném. Také ostatní společnosti opravdu chtěly, abych přišel a přidal se k nim, ale tady v YG ke mně byli tak chladní. Nezáleželo jim na tom, jestli přijdu, nebo ne.

A to bylo kouzlo YG. Byl jsem horkou novinkou, ale YG nic z toho nezajímalo. Dívali se jen na mé schopnosti a talent. Byl jsem přesvědčený, že společnost nezneužije mou popularitu, protože má svou hrdost. A to mě přesvědčilo, že tato společnost bude tou pravou. Společnost, která mi pomůže stát se někým.

Část 2: Život YG trainee začíná! Překonej ztuhlost a užij si tanec!
Byla to doba, kdy moje mamka přestala pracovat v obchodě. Řekl jsem jí, aby žila z toho, co jsem vydělal, protože už měla svá léta. Jenže jsem se měl stát trainee a to znamenalo, že nebudu schopen vydělat nějaké peníze minimálně rok nebo dva. Máma mi řekla, abych se o finance nestaral, ale popravdě to byla jedna z věcí, o které jsem se staral nejvíce. Peníze, které jsem do té doby vydělal vystupováním a natáčením reklam by zmizely, pokud bychom je bez přemýšlení utratili. Naštěstí jsem všechny zbývající finance dobře uspořádal, takže moje maminka mohla žít v pohodě a já jsem zamířil do tělocvičny.

Když jsem se poprvé setkal s ostatními trainee, připadalo mi, že se na mě všichni dívali skrz prsty. Abych byl upřímný, kdyby někdo přišel do agentury pod štítkem ‚speciálního trainee‘, kvůli účasti v soutěži, rozhodně bych jej bral jako osobu, která by mě mohla ohrozit. Bylo proto normální, že mě neuvítali s otevřenou náručí. Rozhodl jsem se prolomit ledy jako první a ukázat jim, že hodlám pracovat stejně tvrdě, jako oni. Uvítal jsem je devadesáti stupňovou úklonou a řekl jsem: ‚Ahoj, jmenuji se Kang Seung Yoon. Prosím, naučte mě toho co nejvíce.‘

Po mém uvítání trainee naprosto obrátili. Myslím, že měli předsudky kvůli mému vystupování v televizi. Později mi řekli, že měli v plánu mi pěkně zatopit, protože moje image v SuperStar K2 působilo odvážně a drze. Ale protože jsem před nimi sklonil hlavu a prokázal jim úctu, naštěstí mě shledali jako dobrého. Takže jsem začal bez jakýchkoliv problémů.

Ve chvíli, kdy jsem začal trénovat, jsem narazil na problém. Problém zvaný tanec. Stres byl tak intenzivní, že jsem často brečel na verandě našeho dormu, zatímco jsem sledoval oblohu. Tanec mi nešel a ani jsem se jej nikdy předtím neučil. Jen jsem si musel něco připravit pro můj konkurz, ale nikdy jsem se s ním nějak nesblížil, takže to pro mě bylo přirozeně těžké.

Učitel chtěl rovněž vidět rychlý pokrok, a když se mu nedostával, častokrát mi vynadal. Pokaždé, když se tak stalo, jsem zamířil k nám do dormu a brečel. Sledoval jsem učitele a cítil jsem, že moje hlava všem pohybům rozumí, ale tělo odmítalo dělat to, co mělo. Sledovat můj tanec bylo jako dívat se na slona v porcelánu. Hahaha. Byla to katastrofa sama o sobě.

Má hrdost byla hodněkrát zraněna a byl jsem neuvěřitelně podrážděný, takže se celá věc ještě zhoršila. Opravdu jsem chtěl slyšet nějakou pochvalu, jaké často slýchávali mí přátelé. A tak jsem zaťal zuby a začal na sobě pracovat, abych dostal alespoň jedno dobré slůvko. Myslel jsem si, že to v mém případě nebude fungovat, ale opravdu jsem obdržel dobré výsledky. Trvalo pět měsíců života jako trainee, než jsem své dovednosti vylepšil natolik, že jsem byl druhý nejlepší v týmu, v jakém jsem trénoval.

A poté, co učitel ocenil můj tanec, dávaje mi komplimenty jako ‚Seung Yoon zvládl tuto choreografii nejlépe‘ jsem opravdu začal mít rád tanec. Dokonce jsem si myslel, že je zábavný.

 Část 3: Role v High Kick 3
Byl to den jako každý jiný. Zrovna jsem cvičil v tělocvičně, když jsem dostal nabídku od High Kick. V té době se několik trainee z YG společně se mnou zúčastnilo konkurzu. Spousta lidí si myslí, že jsem získal roli v High Kick jen proto, že mi ji nabídli, ale pravda je jiná. Byl to oficiální konkurz, kterého se zúčastnila stovka lidí, čekající, až přijdou na řadu. Neumíral jsem touhou po herectví, jen jsem si myslel, že by nebylo od věci, kdybych to zkusil, protože jsem nikdy nepřemýšlel stylem ‚Budu dělat jen hudbu‘. A protože mi konkurz dovolili, opravdu jsem se snažil.

Během své chvíle jsem hrál se scénářem v ruce, protože jsem to nechtěl zkazit. Nikdy předtím jsem se nic podobného neučil a také jsem ani nezkoušel hrát. Když jsem ale přišel před porotu, stejně mi přišlo, že mi toho scénář moc neřekl. Hraní závisí na herci - vyložil jsem si tedy věc po svém a prostě hrál. Na jevišti nic nebylo a přede mnou seděl jen režisér a spisovatel.

Můj obličej byl stále známý a oba dva porotci mě poznali, načež mi řekli: ‚Nejsi náhodou z Busanu? Proč nezkusíš dialekt?‘. A to jsem také udělal. Nemyslel jsem si, že by můj přízvuk mohl být zábavný, ale všichni se smáli. A to jsem hrál spíše vážně. Zeptali se mě, jestli jsem si připravil ještě něco a já urychleně začal přemýšlet nad vším, co bych ještě udělat mohl, přestože jsem věděl, že mě možná ani nevyberou. Zazpíval jsem ‚This is a moment‘ od Jekylla a Hydea a řekl ‚Nevím, jestli mě vyberete, ale chci vám jen říct, že pokud ano, vydám ze sebe to nejlepší‘ s tím jsem se uklonil a odešel.

Poté, co jsem odešel z konkurzu, vše nějak utichlo. Myslel jsem si, že jsem neprošel a pokračoval ve svém životu jako trainee. A pak jsem obdržel telefonát. Následně jsem měl schůzku s autorkou a ta mi řekla: ‚Vaše role vlastně původně nebyla součástí rolí, které jsme měli připravené pro tuto sérii High Kick. Popravdě tam nebylo žádné místo pro někoho, jako jste vy.‘ Ale cítila, že můj dialekt by mohl být výhodou a také, že jsem asertivní, jak jsem statečně hrál, i když jsem to předtím nikdy nedělal. Režisér mi tedy řekl, že stvoří novou roli, kterou budu hrát. Vzpomínám si, jak jsem si s autorkou hodiny a hodiny povídal o tom, jak jsem žil, o mém snu, jak jsem se stal trainee, o mé osobnosti a věcech, které mám rád a které ne. Myslím, že jsem jí řekl úplně všechno.

Když jsem natáčel High Kick, měl jsem celkem těžké období. Před natáčením jsem se mohl zaměřit jen na cvičení, protože jsem neměl žádné jiné povinnosti, ale když jsem začal hrát pro High Kick, nemohl jsem cvičit kdykoli jsem chtěl. Úplně mi to narušilo rutinu. Na začátku vysílání, kdy jsem se v episodách ještě moc neobjevoval, jsem natáčel tak dvakrát nebo třikrát za měsíc. Ale jak se počty natáčecích dnů zvyšovaly, čím dál více mi to nabourávalo můj cvičební plán. Bylo to opravdu těžké.

Pokaždé, když jsem skončil s natáčením a vrátil se zpět, ostatní už na tom se svými schopnostmi byli mnohem lépe. Abych je dohonil, musel jsem cvičit dvakrát tolik, co oni. Taneční třída tehdy začínala úplně něco nového, takže jsem se vše musel naučit od začátku, jinak bych je už nedohnal. Vlastně všechno, ať už taneční hodiny, nebo lekce zpěvu, šlo hodně kupředu během mé nepřítomnosti a já zjistil, že jsem opravdu pozadu.

Propast mezi mnou a ostatními už jsem nemohl překonat vynecháním spánku a cvičením navíc. Byl jsem kvůli tomu hodně ve stresu. Předtím, než jsem měl tolik natáčecích dnů, jsem se zvládal doučit hodiny, na nichž jsem chyběl, sám. Abych byl upřímný, byla to situace, kdy jedinou možností, jak se vše doučit, bylo cvičit dvakrát tolik, než byl můj stanovený čas. Ostatní trainee mi záviděli mé natáčení, ale moje hrdost byla zraňována faktem, že jsem byl pozadu. Proto jsem nemohl říct, že jsem unavený. Musel jsem ukázat, že se opravdu těžce snažím. Všechno to bylo hrozně těžké.

Ano, měl jsem těžké časy, ale během natáčení jsem se cítil dobře. Půl roku jsem nedělal nic jiného, než jsem byl zavřený v tělocvičně a cvičil, takže možnost dělání něčeho jiného a fakt, že jsem měl zase rozvrh, bylo něčím perfektním. Byla to zábava. Vydržel jsem to všechno vlastně jen kvůli té ‚zábavě‘. Také, protože jsem se tak snažil, začal jsem se o herectví více zajímat. Začal jsem po něm toužit, a když jsem hrál, vážně jsem se snažil. V okamžiku, kdy jsem vstoupil do čekárny, jsem nebyl YG trainee, ale Kang Seung Yoon z High Kick.

Také bylo úžasné setkat se se všemi celebritami. Bylo to jednoduše nepopsatelné, když jsme všichni seděli u jídla a smáli se. Líbilo se mi oboje - ta blízkost s herci i hraní samotné. Byly to momenty, kdy jsem byl jen šťastný. S vyšší intenzitou natáčení se také vylepšily mé schopnosti. Ze dne na den se můj scénář začal vylepšovat a dokonce jsem měl více episod, kde jsem byl jedním z hlavních charakterů.

Pomyslel jsem si: ‚Wow, podívej se na to‘. Dobrou věcí bylo, že když jsem se ve vysílání začal objevovat častěji, musel jsem natáčet každý den, tudíž jsem mohl přestat se cvičením, jaké jsem do té doby dělal jen polovičatě. Bylo to během doby, kdy jsem na tom byl opravdu špatně. Ale tohle mi umožnilo vyčistit si hlavu a více se zaměřit na hraní. Poté jsem nabyl na sebevědomí a hrál jsem více přirozeně.

Režisér Kim Byoung Ook si myslel, že moje nově nabytá sebedůvěra byla dobrou věcí a že jsem získal synergii. Na začátku High Kick bylo vše, co jsem dělal, jen to, že jsem seděl vedle Lee Jong Suka v jeho domě, zatímco on hrál svou scénu. Ale čím více prostoru jsem získával, tím více se mi líbilo v tom domě zůstávat. Nakonec jsem byl skoro ve všech episodách, přesněji ve 100 ze všech 123.

Režisér a ostatní herci mi radili, abych nadále hrál, zatímco budu pracovat na své kariéře zpěváka. Také mi řekli, abych se nesnažil hraní učit, protože až se mé mladé a svěží hraní vypaří, budu stoprocentně schopen hrát více přirozeně.

Uh! Dopsal jsem a zkontroloval to. Bylo to celkem dlouhé, co? Po ukončení natáčení High Kick už jsem měl první polovinu svého života jako trainee skoro za sebou. Byla to zábava? Tak se tedy uvidíme ve druhé episodě! Děkuju!


*mentalita oběti je získaný či naučený rys osobnosti, při kterém má člověk tendenci považovat se za oběť negativních činů druhých a myslet, jednat a mluvit, jako by tomu opravdu tak bylo - a to v i případě, že neexistuje jasný důkaz. 

Source: ksyupdates
CZ: wings.of.winner