Všichni patříme k lidem, kteří do zahraničí příliš nezavítali. (smích) Dokonce i let v letadle je zajímavý. Takže než hektické, je to spíše zábavné.
Když jste se stali WINNER, dostali jste novou misi – Dóm turné. Necítíš se nervózně?
Možnost vystoupit na koncertu našich starších hyungs, BigBang, přímo na pódiu dómů, je pro nás bláznivou příležitostí. Nepřemýšlíme o tom jako o misi, jen doufáme, že nezpůsobíme našim hyungs nějaké trable. Poté, co nás vyhlásili jako vítěze, jsem cítil plno různorodých pocitů. Myslím, že kdybych s těmito pocity vystoupil na stage, nebyl bych schopný ukázat to, co mám, proto se snažím soustředit na náš trénink.
Musí to být jiné, vystupovat před lidmi jako profesionální umělec, než jako trainee.
Pořád mám pocit, že to obrovské množství lidí, před jakými jsme vystoupili, je nereálné. Bylo to poprvé, co jsem dostal příležitost vidět tak obrovské jeviště a už jen zhlédnout všechna ta sedadla bylo ohromující. Nicméně když jsem konečně stanul na pódiu, byl jsem štěstím bez sebe. Padesát tisíc BigBang lighsticků zářilo ve tmě… Wow. (úsměv) Vtipné je, že ačkoli jsem si myslel, že já i členové budeme nervózní, ve skutečnosti jsem se cítil pokojně. Nebyli jsme ve své kůži během finálního vystoupení ve WIN. V každém případě, vystupování a dýchání společně s diváky jsou věci, které milujeme. Ale, co bylo během WIN nejhorší, byl fakt, že než abychom si vystoupení užili, měli jsme hlavy plné starostí.
Vypadá to, že po absolvování bitvy na život a na smrt, jsi konečně našel klid.
Mé srdce teď nebije tak rychle, když jsem na pódiu a také jsem více klidný. (smích)
Myšlení členů se také muselo změnit.
Samo o sobě se vlastně nezměnilo. Spíše jsme na sobě teď více závislí, vázáni jako tým. Se jménem WINNER jsme všichni do jednoho získali novou zodpovědnost. Co se týmové práce týče, během WIN jsme si byli blízcí. Nicméně, během vysílání WIN jsme na některé lidi mimo kamery nebyli příjemní, protože jsme byli příliš vystresovaní přípravami na bity a byli jsme neohleduplní i vzájemně. Ale teď, jako WINNER, cítíme zodpovědnost a dáváme si pozor, co říkáme a jak se chováme.
Kamery vás sledují na každém kroku. Jak se cítíš?
Pro nováčky, kteří ještě nedebutovali, není lehké zvyknout si na všudypřítomné kamery. Ale vzhledem k tomu, že v našem případě s námi byly kamery prakticky pořád, si myslím, že je to skvělá praxe. Přesto dám jeden příklad, proč není dobré mít show jako trainee: jsme zvyklí používat ‚cool‘ (smích) japonský slang, ale protože jsou s námi kamery, musíme si dávat pozor na jazyk v obou řečích a také v gestech, která děláme. (smích)
Ve druhé episodě WIN: Who is Next se Song Min ho zdál být trochu ve vedení v porovnání s ostatními a vy jste poté spolu měli o samotě vážný rozhovor. Bylo těžké bavit se o tom před kamerou?
Protože se jednalo o vysílání, mělo být zábavné. Nicméně, pro nás to byla bitva na život a na smrt. Nemohl jsem říct, co jsem potřeboval vyslovit. A upřímně, před tou scénou jsme probrali daleko více věcí. Jenže pak na nás přišla produkce a natočila nás. (smích) Také, obvykle, když jen tak vtipkujeme, mám tendence mluvit velmi uvolněně, ale během vážných rozhovorů neříkám nehezké věci. Když řešíme něco důležitého, volím slova opatrně. Více než moje image je důležité odstraňovat problémy v týmu.
Vypadá to, že máš velkou zodpovědnost.
Přestože jsem v té době ještě nebyl leader, vždy jsem byl pod tlakem kvůli své pozici. Ještě předtím, než program začal, se YG zmínil, že i když bude náš tým diskvalifikován, já budu pokračovat jako sólista. Proto jsem měl pocit, že bych měl pro tým udělat vše, co je v mých silách.
Musel jsi mít plno starostí. Také jsi byl jeden z nejdéle trénujících trainee. A nyní jsi byl vybrátn k debutu.
Než začalo vysílání, všichni jsme se sešli a YG CEO nám řekl: (napodobuje Yang Hyun Sukův hlas) „Vzhledem k tomu, že Seung Yoon brzy vydá své sólové album, všichni se snažte.“ (smích) V jistém smyslu jsem se musel stát tím špatným mezi námi jedenácti. Protože někdo mohl mít myšlenky, jako že i když prohraju, pořád budu moct debutovat. Cítil jsem se kvůli tomu natolik špatně, že když začalo vysílání, snažil jsem se snížit. Také, když jsem dostal možnost mluvit, řekl jsem názory, které nebyly moc dobrosrdečné. Ale členové mi stále naslouchali.
Zjistil jsi svou pozici během Superstar K? Vlastně, není WIN něco jako SUPER WEEK Superstar K, akorát prodloužený na deset týdnů?
Během Superstar K jsem měl zodpovědnost jen za sebe. Samozřejmě, protože jsem se sblížil s ostatními soutěžícími, byl jsem naštvaný, když někoho diskvalifikovali. Ale stále to byla bitva jeden na jednoho. Musel jsem ukázat jen sebe a své přednosti. Nicméně u WIN - kdybychom byli diskvalifikováni, šli bychom ke dnu všichni a stejně tak to bylo i s výhrou. Nefungovalo by to, kdybych vše dělal na vlastní pěst. Také, osobnosti a barvy každého člena byly odlišné, a kdybychom se každý zaměřili jen na sebe, naše skladby by byly strašné, zničené. S mou zkušeností, kdy jsem se prodral programem o přežití jen díky sobě, jsem přemýšlel o různých způsobech, jak mohou odlišní lidé společně pracovat, aniž by kdokoli vyčuhoval.
Kdy barvy týmu začaly být jedním spektrem?
Z počátku byly naše vlastní názory silné a my se starali jen sami o sebe. Bylo to někdy po nebo možná během druhé bitvy, kdy členové zjistili, že takhle to nikdy nebude fungovat. Shodli jsme se, že bychom měli začít podporovat myšlenky našeho leadera a udělat ze svých názorů jeden. Shodou okolností jsem byl zvolen za nového leadera a měl jsem vážně štěstí. Členové nakonec potlačili své pocity do pozadí a následovali mé názory. A přestože se mnou nemuseli zcela souhlasit, v prvé řadě mi věřili. Zda už měl být výsledek dobrý nebo špatný, bylo to poprvé, co jsme se shodli a sešli jako jeden.
Ty a členové jste sebrali své síly a jako jeden jste se po 100 dní připravovali na jednotlivá vystoupení. Určitě jste se během té doby nějak vyvinuli.
KSY: Vzhledem k tomu, že k výsledkům jsme přicházeli v prostředí mezi napětím a tlakem, adaptace členů na podobné situace se značně zlepšila. Ve skutečnosti všichni budeme brzy velmi zaneprázdnění jako zpěváci, takže fakt, že se členové dokáží lehce přizpůsobit, bude nápomocný v různých situacích, například u nahrávání písní, ať už budou sólové nebo skupinové. Také jsme přemítali, zda budeme moci vystoupit na mnoha místech s velkým publikem, jako byla ta ve finální episodě WIN. Po zažití něčeho takového jsme získali kontrolu nad naším zpěvem a tancem, stejně tak i sílu přivlastnit si publikum. Předtím jsme byli trainee, co se připravovali na vystoupení, ale teď jsme umělci, kteří dělají show.
Účinkování v reality show vám ukázalo několik klíčů k přežití a to včetně vlastního skládání písní, tvorby choreografie a produkce. Jakými dalšími situacemi si podle tebe tým potřebuje projít, aby se stal ještě lepší?
KSY: Nikdy jsem se neučil ani nesnažil komponovat. Rozhodl jsem se tomu dát ale šanci a po poslechu spolehlivé hudby jsem začal být schopný pomalu tvořit svou vlastní. Není to jen o tom mít talent, ať už u zpěvu nebo tance - vždy dosáhnete určitého pokroku, když se tomu budete věnovat. Dostanete se na nějakou úroveň.
Zprvu jsem si myslel, že kompozice není věc umělce, jenž zpívá. Jen co jsem si ke komponování pořádně přičichl, jsem ale zjistil, že jsem byl schopen se pořádně rozvinout. A když už nic jiného, tak fakt, že jsme na něčem pracovali od začátku, až do konce nám umožňuje se s tím ztotožnit. Je to mnohem příjemnější, protože jsme si vybudovali vztah a smysl pro odpovědnost vůči našim skladbám. Díky tomu jsme schopni vstoupit na jeviště se soustředěnou a čistou myslí.
Píseň ‚Go Up‘ byla nezapomenutelná. Skladbu jste složili krátce před finálním vystoupením, přesto stále obsahovala obrovské množství vašich upřímných pocitů. V té době jste byli nazývání Team A, ale já mám ten pocit, že to také byla chvíle, kdy se WINNER začali fungovat jako jeden orgán.
KSY: Píseň jsem opravdu složil za pět minut dvanáct, dalo by se říci. Nicméně, byla to také situace, kdy jsme nevěděli, jaký bude konečný výsledek. Nemohli jsme zpívat o vítězství, ale stejně tak ani o naší bolesti z prohry. Kvůli tomu jsem získal pocit, že bychom měli tvořit skladbu, co bude vzkazovat, že mezi námi jedenácti nejsou poražení. Hledali jsme tedy klíčové slovo pro naši píseň a během toho poslouchali starší kolegy Epik High. To jejich píseň Up nás inspirovala. Spojení Go Up mi samo vytanulo na mysli a já okamžitě začal psát skladbu o stoupání vzhůru, jak my všichni záříme na vrcholu a nemáme žádné starosti. Byli jsme všichni neklidní a získali jsme proto pocit, že bychom měli vše hodit za hlavu a prostě se bavit.
To je vážně úžasné! Hlavně proto, že Go Up přechází z elektro-taneční skladby do písně s poněkud rockovým nádechem.
KSY: Původně jsem měl v plánu stvořit Go Up v house genre*. Uvažoval jsem o začátku v akustické kytaře a prudké změně na house rytmus ve druhé polovině. Možná se to takhle zvrhlo proto, že jsem odjakživa dělal pouze rockovou hudbu, takže se melodie tak nějak sama od sebe začala vracet zpět k rocku (smích). Nicméně, po narukování k YG, jsem se naučil i další styly, jako pop, R&B a hip-hop. Protože jsem se těmhle věnoval více, než mému stylu, myslím, že to, co nakonec vzešlo s Go Up, můžeme nazývat svým (WINNER) ‚vlastním‘ stylem. Nebylo zamýšleno zpívat to jako rockovou skladbu, ale když přijdu na řadu já, chytá to rockovou notu.
Předtím jsem žertem řekl, že rytmus by mohl odpovídat tlukotu srdce, ale svým způsobem se to ubralo přesně tímto směrem.
KSY: To je jedna z věcí, za které jsem YG vděčný. Základem YG je hip-hop. Vzhledem k tomu, že jsem měl rád rock, znamenalo to, že pokud jsem měl poslouchat hip-hop, také jsem zabruslil to vod jazzu, punku, popu, balad a dokonce i R&B. Dalším důvodem mého hudebního rozletu byl fakt, že pokud trainee během měsíčního hodnocení použili rock, bylo těžší přesvědčit porotu. Proto jsem nemohl zůstat u své hudby. Potřeboval jsem přežít mezi ostatními trainee. Ačkoli jsem nechtěl, musel jsem se naučit ostatním hudebním trendům. Jenže jen díky tomu jsem si mohl posléze vypěstovat svou vlastní hudební barvu. V celém tom procesu jsem byl nakonec schopen naučit se hudbu i umělce, kterých jsem si dříve nebyl vědom. Díky tomu mám možnost skládat rozmanité skladby.
Proto ses také učil tanec? Zaslechl jsem, že předtím ti tancování příliš nešlo. Opravdu ses v mnoha věcech zlepšil za poslední tři roky.
KSY: Když jsem se rozhodoval, zda vstoupím do YG, věděl jsem, že do ní vstoupím jako trainee a také, že mé schopnosti nebyly konkurenceschopné. Na světě je tolik lidí, kteří jsou lepší, a já jsem měl stále hodně chyb. Rozhodl jsem se trénovat pod YG za účelem vybroušení a uznání mých schopností. Už předtím jsem zkoušel skládat, ale jen proto, že být zpěvákem-skladatelem bylo skvělé. Po nějaké chvíli strávené u YG jsem ale začal být schopen dát své příběhy do písní, které jsem stvořil.
Co se tance týče, je tu jedna věc, kterou mi YG CEO řekl: „Raději než cvičit to, co umíš dobře v úmyslu zakrýt své chyby, bys měl trénovat to, co ti nejde, aby ses mohl dostat přes jakékoli překážky. Jsi schopen udržet si svou vlastní hudební barvu, jako je rock a punk. Ale budeš schopný toho dokázat ještě víc, pokud budeš trénovat zpěv nebo tanec s žánrem, který si předtím nezkusil. Jedině takhle se můžeš stát zpěvákem, jenž bude dlouho zářit.“
Byl jsem tak vděčný za tato slova, že jsem poté tančil, ať už mi to šlo, nebo ne.
Určitě ses znovu podíval na vaše finální představení. Co na něj říkáš?
KSY: Bylo to skvělé, ačkoli jsem místy zpíval falešně a udělal pár chyb v choreografii. Sledoval jsem ostatní členy jednoho po druhém a viděl jsem, jak moc do toho byli ponořeni, ačkoli to pro nás všechny byla těžká doba. Naskočila mi husí kůže, vidouc náš neuvěřitelný pokrok. Také výrazy členů vypadaly velmi vesele, radostně.
Po ukončení vašeho vystoupení jste byli zvoleni za WINNER. Jak ses cítil?
KSY: Myslel jsem si, že budu neuvěřitelně, možná až bláznivě šťastný, ale nebylo tomu tak. Samozřejmě, že jsem cítil lítost vůči našim dongsaengům. A když jsem se druhý den probudil, cítil jsem se tak nějak prázdně. Byl jsem moc rád, že jsem se stal členem WINNER, ale v tu dobu to ke mně stále tak nějak nedorazilo. Probudil jsem se ve tři odpoledne a chtěl jsem se automaticky vydat do tělocvičny. Jistá část mě se cítila spíše zneklidněně.
Tak či tak, takřka vzápětí jste měli nový úkol - WINNER TV
KSY: Nebyl jsem tolik ve stresu, protože se už nejednalo o žádný souboj ale spíše přípravu pro nás debut. Jediné, co jsme museli udělat, bylo ukázat, jak tvrdě pracujeme a užít si to. Myslím, že by to nebylo tak zábavné, kdybychom vám ukázali jen, jak cvičíme (smích).
Vaše nezveřejněná videa z WIN byla opravdu zábavná. Dočkáme se podobných šíleností i ve WINNER TV?
KSY: Vlastně, sám jsem byl celkem v šoku, když jsem zjistil, že ta videa zveřejnili (smích). Mé nejvtipnější scény se objevily ve videu s názvem ‚Seungyoon‘s Day‘. Upřímně, kamery s námi během WIN byly dvacet čtyři hodin denně. Mé video bylo jen jednou z věcí, co vystřihli. Vlastně jsem byl z WIN vystřižen (smích). Nechtěl jsem být vtipný, ale někdy bylo všechno tak bláznivé, že se to stalo z čista jasna. A tím, že z toho udělali video montáž, to vyšlo ještě podivněji (smích).
WINNER TV bude tvá třetí reality show. Od tvé první uběhly tři roky. Jak ses změnil během té doby a jaké zkušenosti získal?
KSY: Před třemi lety jsem si myslel, že jsem dospělý. Nicméně teď to cítím tak, že jsem byl stále jen nezralý mladý klučina. Nevěděl jsem nic o vysílání a byl jsem jen ponořen do show. Teď ale cítím, že jsem se stal více zodpovědným. Tuto zodpovědnost jsem získal během času, kdy jsem tvrdě pracoval. Chci se stát osobou, která nenechá svou tvrdě vybudovanou práci přijít na zmar.
Byl jsi publiku ukázán v Super Star K a skončil jsi ve WINNER TV. Jen díky divákům jsi došel takhle daleko. Máš něco na srdci, co bys chtěl těmto lidem říct?
KSY: Nevím, zda je to pravda, ale jen si myslím, že bych se měl vždy snažit nezklamat ty, kteří na mě čekají - mou maminku, která ve mně věří, YG CEO, mé členy a lidi, kterým jsem vděčný za jejich podporu. Když myslím na tohle, jsem schopen věřiti v sám sebe.
* house music je žánr elektronické taneční hudby, původem z amerického města Chicago
Source: ksyupdates.wordpres.com @ onewomansubs
CZ: wings.of.winner
No comments:
Post a Comment